ZbraneKvalitneCZ

Dobrý den!

Před nedávnem jsem byl u obvodní lékařky, které jsem se svěřil se svým strachem z představy, že jednou ve stáří umřu, což mi dnes navazuje slabé panické ataky zejm. před spaním. Na základě této skutečnosti a krátkého dotazníku mě vyhodnotila jako člověka s těžkou depresí a napsala mi antidepresiva. Zároveň mi bylo řečeno, že to musí ohlásit na PČR.

Chci se tedy zeptat, zdali je tu někdo, kdo měl zkušenost s návštěvou u psychologa poté, co už měl zbrojní průkaz. Původně jsem si ho pořizoval, protože nedaleko od nás začala válka a já se chtěl naučit bránit + samozřejmě chci mít možnost obrany, až budu mít jednou svůj dům a postupem času to přerostlo v koníček, takže jsem začal studovat kriminalistickou balistiku a konstrukce zbraní.

I tak mám ale strach, že přijdu o ZP, ačkoliv si jsem 100% jistý, že bych zbraň nikdy nevyužil jinak než k obraně a o ten koníček přijdu.

Budu tedy moc rád, pokud by se někdo byl ochotný o zkušenost podělit.

Děkuji a přeji pěkný den!

Tohle je přesně důvod, proč to "nové" v novém zákoně nebude mít úspěch. Aby nedošlo k tomu, k čemu dojde asi u tebe, totiž odebrání ZP, tak takové "potíže" nebude chtít někdo řešit s mudr ...

A řešit to, co se stane každému z nás, antidepresivama, to je na změnu lékaře ...

Deprese jsou různého druhu a závažnosti, každopádně lékař se zachoval jak má a změnu zdravotního stavu nahlásit musí (i když nevím jestli bych si nechal diagnostikovat depresi a předepsat medikaci od obvoďáka, ale právo na to má). Každopádně to, že musíš brát antidepresiva neznamená, že ti automaticky vezmou ZP a už ho nikdy neuvidíš, mám v rodině člověka, co bere antidepresiva dlouhodobě a ZP normálně má. Urcitě nemá smysl se nějak vyhýbat vyšetřením, naopak bych tomu šel naproti a našel si psychiatra, aby přesně určil diagnózu a psychologa, který by udělal posudek.

Já už pár psychotestů v životě dělal a hlavní je: nebuď z toho ve stresu. Hoď se do pohody a buď v ní konzistentní! Hlavně u tzv. královského (hahaha) testu. Dokonce jednou jsem si řekl, že na ty otázky budu odpovídat tak, jak jsou položené (a ne tak, jak se mají chápat), třeba
"Přemýšlel jste někdy o sebevraždě?" jsem odpověděl ano (narozdíl od "zvažoval jste, že byste spáchal sebevraždu", jak se tato otázka má chápat),
nebo "jste více nemocný než ostatní" (místo "býváte" nebo "máte pocit"); jo, když jsem právě měl chřipku a nikdo z rodiny ne)
a u pohovoru mě chtěla hned vyhodit že jsem nestabilní osobnost (to bylo myslím při ŘP "C"), ale řekl jsem jí některé tyhle případy a musela to uznat s tím, že to mají blbě přeložené a ještě jsme si hezky pokecali.

To samé rorscharch, jako chápu, že v tom někdo vidí můry, anděly smrti a krev, ale stejně dobře v tom jde vidět i kamarády, štít nebo vodní život. Jednou jsem se neudržel a po zakuckání a zasmání jsem ze sebe nevypravil k**a, ale dámské přirození a prošel jsem. To všechno je ale na momentálním naladění. Pokud nemáš pocit, že jsi šáhlý, tak se tak neprezentuj a vlastně šáhlý nejsi, protože všichni občas máme problémy a svoje démony. A zrovna psychologové jich často mají nejvíc, jsou studovat psychologii, protože doufají, že skrze výuku (nebo ostatní / pacienty) pochopí svoji vlastní duši.

Pokud máš opravdu pocit, že jsi natolik vykolejený, že bys to měl řešit, tak to samozřejmě řeš (za to stojí i třeba na chvilku přijít o zbroják)!

Podstatné je, že NIKDO není úplně racionální ve všem a že vždy máš něco, v čem jsi trochu magor.

erteple píše:Já už pár psychotestů v životě dělal a hlavní je: nebuď z toho ve stresu. Hoď se do pohody a buď v ní konzistentní! Hlavně u tzv. královského (hahaha) testu. Dokonce jednou jsem si řekl, že na ty otázky budu odpovídat tak, jak jsou položené (a ne tak, jak se mají chápat), třeba
"Přemýšlel jste někdy o sebevraždě?" jsem odpověděl ano (narozdíl od "zvažoval jste, že byste spáchal sebevraždu", jak se tato otázka má chápat),
nebo "jste více nemocný než ostatní" (místo "býváte" nebo "máte pocit"); jo, když jsem právě měl chřipku a nikdo z rodiny ne)
a u pohovoru mě chtěla hned vyhodit že jsem nestabilní osobnost (to bylo myslím při ŘP "C"), ale řekl jsem jí některé tyhle případy a musela to uznat s tím, že to mají blbě přeložené a ještě jsme si hezky pokecali.

To samé rorscharch, jako chápu, že v tom někdo vidí můry, anděly smrti a krev, ale stejně dobře v tom jde vidět i kamarády, štít nebo vodní život. Jednou jsem se neudržel a po zakuckání a zasmání jsem ze sebe nevypravil k**a, ale dámské přirození a prošel jsem. To všechno je ale na momentálním naladění. Pokud nemáš pocit, že jsi šáhlý, tak se tak neprezentuj a vlastně šáhlý nejsi, protože všichni občas máme problémy a svoje démony. A zrovna psychologové jich často mají nejvíc, jsou studovat psychologii, protože doufají, že skrze výuku (nebo ostatní / pacienty) pochopí svoji vlastní duši.

Pokud máš opravdu pocit, že jsi natolik vykolejený, že bys to měl řešit, tak to samozřejmě řeš (za to stojí i třeba na chvilku přijít o zbroják)!

Ne, to právě vůbec. Chtěl jsem jen přestat 24/7 myslet na to, že jednou zestárnu a umřu. To je celý. Nečekal jsem, že to dopadne až takhle. Můžu se zeptat, jak to funguje? Bude mě moje odd. pro zbraně nějak kontaktovat, abych si došel k psychologovi, nebo maj vlastního? Bojim se, aby mi ZP nevzali jen na základě toho 10 minutovýho posudku od obvoďačky.

Sagittarius píše:Dobrý den!

Před nedávnem jsem byl u obvodní lékařky, které jsem se svěřil se svým strachem z představy, že jednou ve stáří umřu, což mi dnes navazuje slabé panické ataky zejm. před spaním. Na základě této skutečnosti a krátkého dotazníku mě vyhodnotila jako člověka s těžkou depresí a napsala mi antidepresiva.

WTF?! Tohle má snad skoro každej ne? Já tohle mívám tak jednou do roka (když jsem byl mladší tak i častěji). Zrychlí se tep, člověk nemůže usnout, chce se mi "utéct" a zároveň tu představu o tom že člověk přestane existovat nejde v tu chvíli vytěsnit z hlavy atp.... Bych čekal že existenciální terror je normální a docela racionální reakce na vlastní mortalitu a moc nevidím jak je to nutně spojený s depresí. Divný.

Klicky píše:

Sagittarius píše:Dobrý den!

Před nedávnem jsem byl u obvodní lékařky, které jsem se svěřil se svým strachem z představy, že jednou ve stáří umřu, což mi dnes navazuje slabé panické ataky zejm. před spaním. Na základě této skutečnosti a krátkého dotazníku mě vyhodnotila jako člověka s těžkou depresí a napsala mi antidepresiva.

WTF?! Tohle má snad skoro každej ne? Já tohle mívám tak jednou do roka (když jsem byl mladší tak i častěji). Zrychlí se tep, člověk nemůže usnout, chce se mi "utéct" a zároveň tu představu o tom že člověk přestane existovat nejde v tu chvíli vytěsnit z hlavy atp.... Bych čekal že existenciální terror je normální a docela racionální reakce na vlastní mortalitu a moc nevidím jak je to nutně spojený s depresí. Divný.

Jojojo, přesně to se mi děje. Sice je ten pocit slabší, ale jsou období, kdy se mi to děje i několikrát denně. Čekal jsem pomoc v ohledu tohohle, ne že se začne řešit deprese, o který vůbec pochybuju, že jí mám.

Asi by bylo lepsi, jak uz tu nekdo psal, resit to s odbornikem a ne s obvodackou.

Presne. Chce to odbornika, klidne nekoho, kdo umi vysvetlit, jak si udelat relax, neco ve stylu vychodni mediciny. Ja kdyz jsem delal karate, tak jsem to povazoval za jeho soucast, abych to umeni pochopil vic, nez jen jako skakani po tatami. A hodne mi to dalo. Rozhodne doporucuju zkusit neco jinyho, nez typicky "moderni" metody, ktery umeji z cloveka tak akorat udelat zavislaka na chemickych produktech.

Jasne, zlomeninu, nebo srdecni bypass asi vonny tycinky nevyresi. Ale pokud je problem v hlave, tak to chce zkusit i neco jinyho, nez tlumici prasky. Ony casem prestanou fungovat a budou se muset vzit silnejsi. To je pak cesta do pekel. Naopak relaxace se predavkovat neda. Kazdy si musi najit to, co mu nejlip funguje.

Sagittarius:

Já neříkám, že skrz tohle nelze diagnostikovat depresi, ale čekal bych, že je to třeba jeden z doprovodných symptomů, pokud je tohle osamocený jev a člověk jinak funguje normálně, tak si neumím moc představit tu konstrukci o tom že je člověk v depresi.

Bych to spíš tipoval na špatnou diagnózu a nebo prostě obvoďačka úplně nepochopila o čem mluvíš.

Nevím kolik ti je, ale s věkem se to zlepšuje (pozoruji na sobě a co jsem četl na redditu tak lidé říkali že třeba po 50. jím to prakticky úplně zmizelo)

Mě osobně hodně pomohlo si ten strach z neexistence (protože on to není tak úplně strach ze smrti) trochu racionalizovat a uvědomit si, že je to jen taková evoluční berlička abychom jako druh nevymřeli a bez toho by se člověk vlastně nebytí ani nebál.

A soukromě tak trochu furt doufám že buď někdo vymyslí něco co mi prodlouží hodně život, nebo budu mentálně v takovým stavu, že mi bude smrt už ukradená

Klicky píše:Sagittarius:

Já neříkám, že skrz tohle nelze diagnostikovat depresi, ale čekal bych, že je to třeba jeden z doprovodných symptomů, pokud je tohle osamocený jev a člověk jinak funguje normálně, tak si neumím moc představit tu konstrukci o tom že je člověk v depresi.

Bych to spíš tipoval na špatnou diagnózu a nebo prostě obvoďačka úplně nepochopila o čem mluvíš.

Nevím kolik ti je, ale s věkem se to zlepšuje (pozoruji na sobě a co jsem četl na redditu tak lidé říkali že třeba po 50. jím to prakticky úplně zmizelo)

Mě osobně hodně pomohlo si ten strach z neexistence (protože on to není tak úplně strach ze smrti) trochu racionalizovat a uvědomit si, že je to jen taková evoluční berlička abychom jako druh nevymřeli a bez toho by se člověk vlastně nebytí ani nebál.

A soukromě tak trochu furt doufám že buď někdo vymyslí něco co mi prodlouží hodně život, nebo budu mentálně v takovým stavu, že mi bude smrt už ukradená

Koukám, že to u každýho probíhá velmi podobně. Dokonce i v ohledu toho přání, aby přišlo něco, co lidem prodlouží život.

milonk píše:Asi by bylo lepsi, jak uz tu nekdo psal, resit to s odbornikem a ne s obvodackou.

Já čekal, že to dopadne nějakou žádankou na nějakou terapii nebo tak něco. Teď už to bohužel nezměnim. Potřebuju ale vědět, jak Policie na tohle reaguje - jestli mi zavolaj, abych si došel k psychologovi, nebo jestli maj vlastního, nebo jestli maj možnost to třeba v souvislosti s dalšíma okolnostma třeba neřešit.

V dnesni dobe ocekavej prehnanou reakci.
A kolecko psychopatu te nejspis nemine.

@sagitarius, asi jak kdy jak kde, ale jak pise cipis, dnes cekej spis prehnanou reakci...

Parkrat jsme ti resili
Napr.s jednim panem (sebrani kveru atd...
Musel pro papir a pak s papirem a pak....