ZbraneKvalitneCZ

Zdravím,
poradíte někdo, jak má vypadat stínítko zmiňované v citaci nějakých skript (zajímalo by mě jakých) na fóru http://www.loveckeforum.info/viewtopic. ... =90#p74948

Stala se mi taková nepříjemnost. U Slavie 631 chci vyměnit hlaveň (z důvodu hloubkové koroze vývrtu). Za náhradní chtějí cca 1500,- tak jsem přemýšlel nad nákupem hlavňoviny. No a než jsem se rozhoupal, tak jsem získal hlaveň ze vzduchovky DUO (teda všechno nasvědčuje tomu že jde o DUO). Sice je o malinko kratší a "hubenější", ale má krásný vývrt s až překvapivě hlubokými drážkami. Protože a jak by se dalo čekat, hranol pro otočný čep obou hlavní není stejný, chtěl jsem je z hlavní sundat a holou hlaveň DUO s vložkou zalisovat do hranolu Slavie. U hlavně DUO jsem musel hranol nahřát (i když jsem se teplu chtěl původně za každou cenu vyhnout), abych ho sešrouboval - podle toho co jsem dohledal měla být hlaveň zašroubovaná. Zahřátí se nakonec ukázalo jako nezbytnost, protože místo závitového spoje byla hlaveň v hranolu zaletována cínovou pájkou. Bohužel se dostavil vedlejší efekt, kterého jsem se obával. Po vychladnutí a následné kontrole na průhled, hlaveň vykazuje ohyb.

Vzhledem k tomu, že jde o vzduchovku, tak s ní hned k puškaři nepoběžím a chci jí zkusit srovnat sám. O rovnání hlavní, jsem kromě zmíněného příspěvku našel jen toto http://www.zbrane-kuna.cz/rovnani-hlavni.
Stín jsem se snažil vytvořit drátky postupně o různých tloušťkách a různě vzdálenými od hlavně, ale obrys stínu ve vývrtu nebyl moc čitelný. Možná u vzduchovkové hlavně, která má 12 drážek a tedy úzká políčka, navíc s velkým stoupáním, nebude stín uspokojivě čitelný nikdy - zatím to ale přisuzuji nevhodnému stínítku.

Budu vděčen za každou konstruktivní radu.

Dle kapacit z UB a matadora v rovnání hlavní stínem p. Strouhala (a podle praxe, kterou jsme viděli v UB) jednodušše hlaveň upneš proti světlu a dle "oka" ji rovnáš v ohybačce otáčením podel osy (jakýkoliv trojbodý lis, viz ten na fotce u článku, který jsi linkoval) a podle pocitu rovnáš. S žádným drátkem nebo nějakým jiným vodicím porvkem se nikdo v praxi nezaobírá. Jakmile hlavní projde kalibr, je to o.k.

Dle pan Strouhala potom efektivní cestou jak rovnat hlaveň i bez lisu je pytel s pískem. Kor na tu vzduchovku myslím korektní řešení.

Nevím jestli to bylo dostatečně konstruktivní, jsou to spíš odkoukané praktické poznatky.

Pokud chceš docílit opravdu přesného výsledku, musíš hlaveň položit mezi rolny a úchylkoměrem ji odměřit a vyznačit místa, kde budeš rovnat a zase dokola, dokud nebudeš spokojen.

Poučka na závěr => každá hlaveň je křivá

Je to tak, podle hesla "oko není pí.a, oko vidí " Překvapivě se spousta věcí v nástrojařině dělá podle oka.

Ještě dodám tu konkrétní zkoušku rovnosti hlavně, ale na webu pana Kuny to je uvedené.

Hlaveň považujeme za rovnou pokud:
- pod úhlem 30°volně propadne kalibr dlouhý 300 mm, průměru vývrtu o 0.02 mm menší, než je vývrt hlavně.

Nejtěžší tedy na rovnání hlavní je, sehnat ten správný kalibr pro danou hlaveň .

Pokud by jsi chtěl být jo cool, tak hlaveň po takovém rovnání ještě musíš zbavit pnutí, které jsi na materiálu udělal, popustit, ale z principu se to dělá u polotovarů, které ještě neprošly kalením/popuštěním ve fabrice. Jenže na to už zase musíš znát, z jakého přesně je materiálu. Logicky, pro něco tak "nenamáhaného" jako je vzduchovková hlaveň se tím nemá smysl zabývat.

Z toho všeho plyne - na rovnání vzduchovky naplň pytel s pískem a počkej až bude sluníčko )

Díky,
sprostě na průhled jí kontroluji teď, nejsem si už ale jistý, že až se rovnáním přiblížím těm 0,02/200 mm, že tento rádius pro mě bude ještě "čitelný". Proto se mi líbil ten návod se stínem, kdy tvar jeho obrysu slouží jako berlička. S tím "propadovým" kalibrem si iluzi nedělám - pochybuji, že by mi někdo za flašku nabrousil nakulato 200 mm dlouhou kalenou tyčku o relativně malém průměru tak, aby byla dodržena geometrická válcovitost. Ono bych stejně ještě musel sehnat (vypůjčit) válečkový měrky na zjištění skutečného průměru v polích. Podle ČSN 39 5118 by to mělo být 4,47 +0,03/-0, ale pochybuji, že v době výroby vzduchovky měli Dušek a jiní nějaké standardy.

Není mi jasný ten pytel s pískem. Co s ním a proč má být na sluníčku?
Položit hlaveň na pytel s pískem (místo na prizma kostky) a tlačit proti němu, nebo mám pytel na hlaveň pověsit a přisýpat písek dokud se nesrovná?

Stabilizační žíhání nejspíš dělat nebudu. Pro zajímavost tady https://forum.gunshop.cz/post41063.html#p41063 někdo uvádí výdrž na 250 °C po dobu 2 hod. Kdyby byla hlaveň z dnes běžné ČSN 15 142 (což nejspíš nebude a musel bych otravovat někoho se spektrometrem) tak zrovna u této materiálové listy podmínky pro stabilizační žíhání ani pro žíhání na snížení pnutí jaksi neuvádí.

Nebylo by jednodušší sehnat někde starší Slavii 631 třeba s poškozenou pažbou a ze dvou udělat jednu?
Hlaveň je velmi složitá na výrobu právě kvůli přesnosti obrábění a rovnání, tepelného zpracování a opět rovnání...

Tak tohle je zrovna jedna z těch nekonstruktivních rad
Jednodušší by to samozřejmě bylo, ale to by pak "repase" nebyla taková sranda.
I když, koukal jsi do inzerátů za kolik se ty jetý Slavie prodávají? Jsou to ceny převyšující cenu hlavně jako nového náhradního dílu.
A co bych pak dělal s touhle hlavní z DUO? Přece jí nevyhodím!

Francotirador se ptá: "Není mi jasný ten pytel s pískem. Co s ním a proč má být na sluníčku?
Položit hlaveň na pytel s pískem (místo na prizma kostky) a tlačit proti němu, nebo mám pytel na hlaveň pověsit a přisýpat písek dokud se nesrovná?"


Podle pane Ing Strouhala z ČZ Uherský Brod se s hlavní do pytle s pískem praští a pak se průhledem kontroluje, a opakovaně se tyto úkony provádějí tak dlouho, až je hlaveň rovná.

Taky , ale ing Strouhal říkal , že to s tím praštěním jde celkem lehce přehnat. Tak abys nerovnal furt dokola

Zajímavá metoda rovnání to mlácení do pytle s pískem - to by mě z prvotního popisu nenapadlo.
Klidně to ze srandy i zkusím - jde o vzduchovku. Když se nepovede tak budu pokračovat na lisu s hlavní položenou na prismatech.
Spekuluji nad výhodou metody pytle oproti lisu
Není výhoda pouze a jen v tom, že si voják hlaveň srovná v polních podmínkách, kde k dispozici lis nemá?
A propos. V Руководство по ремонту k PPŠ 41 je v kapitole Изгиб ствола obrázek stínění zdroje světla pro "stínovou metodu". Tedy to na co jsem se v úvodu ptal.

To, že má být zdroj světla zastíněn horizontálně budiž, ale že se stíní horní polovina by mě fakt nenapadlo.
V každém případě (sice jsem na to včera neměl moc času), se mi proti vršku okenního rámu vývrt namířit prostě nepovedlo tak, abych v něm viděl adekvátní stín odpovídající obrázkům.

ještě jeden obrázek z netu, který by vysvětloval, že u malých ráží nejde stínovou metodou zkontrolovat celá délka vývrtu (na jeden průhled) - ve zmiňované rukověti k PPŠ píší, že se postupně kontroluje nejdřív 1/2 délky a poté se hlaveň otočí a kontroluje se druhá 1/2 (což mi původně přišlo divné).

Samozřejmě výhodou rovnání hlavní mlácením do pytle je pouze to, že lis a prizmata nemá každý, zatímco pytel s pískem je snadno dostupný. Ing.Strouhal tvrdí, že takovým způsobem běžně puškaři rovnají hlavně myslivcům. Lis a prizmata se na rovnání používají ve výrobě.