tlak ve zbraních
-
filipajdik - Příspěvky: 2
Prosím vás o objasnění fyzikálního jevu ve zbraních z uzamčeným závěrem.
Když má například AK-47 z uzamčeným závěrem. Používá náboj ráže 7,62x39(vyrobí tlak 350 MPa) tak ten tlak 350 MPa působí na dno nábojnice a na kulku, když kulka mine odběrový kanálek a tlak působí na píst jež se pohybuje dozadu a odemkne uzamykací ozubení. Tak na ozubení působí pořád tlak ze dna nábojnice 350 MPa, i když kulka opustí hlavenˇ nebo tlak je menší. A na píst působí v okamžiku otevírání uzamykacích zubů taky tlak 35O MPa nebo se zmenší v okamžiku kdy kulka opustí hlavenˇ????
ZA ODPOVED DĚKUJI
Když má například AK-47 z uzamčeným závěrem. Používá náboj ráže 7,62x39(vyrobí tlak 350 MPa) tak ten tlak 350 MPa působí na dno nábojnice a na kulku, když kulka mine odběrový kanálek a tlak působí na píst jež se pohybuje dozadu a odemkne uzamykací ozubení. Tak na ozubení působí pořád tlak ze dna nábojnice 350 MPa, i když kulka opustí hlavenˇ nebo tlak je menší. A na píst působí v okamžiku otevírání uzamykacích zubů taky tlak 35O MPa nebo se zmenší v okamžiku kdy kulka opustí hlavenˇ????
ZA ODPOVED DĚKUJI
Odpovím jen v rychlosti a asi neúplně:
Tlak se rozpíná všemi směry stejně. Čím větší prostor při rozpínání vzniká - vzdalující se střela, pohyb pístu (tlak plynů v kanálku) a závěr pohybující se vzad (nábojnice vzdalující se z komory) - tím ten tlak klesá.
Tlak samozřejmě uniká těmi místy, kterými je mu to dovoleno - hlaveň, plynový kanálek, dno nábojnice, otevřený závěr.
Tlak se rozpíná všemi směry stejně. Čím větší prostor při rozpínání vzniká - vzdalující se střela, pohyb pístu (tlak plynů v kanálku) a závěr pohybující se vzad (nábojnice vzdalující se z komory) - tím ten tlak klesá.
Tlak samozřejmě uniká těmi místy, kterými je mu to dovoleno - hlaveň, plynový kanálek, dno nábojnice, otevřený závěr.
Nechám na znalejších konkrétní odpověď, ale dovolím si jen krátký komentář na základě selského rozumu:
Nevím ve kterém okamžiku je daný tlak u nábojů specifikován, jediný logický okamžik by byl teoretický tlak v náboji po kompletním proběhnutí chemické reakce. Což by nejspíše ale byla jen teoretická hodnota, neboť předpokládám, že hoření prachu není tak rychlé aby všechen zreagoval na plynné složky ještě před pohybem střely v hlavni. Druhá varianta by byl tlak v hlavni definované ráže a délky.
V okamžiku pohybu střely je z fyzikálně-chemické definice tlaku jasné, že se s posunem podél osy hlavně bude tlak snižovat (narůstá objem ve kterém dané množství spalinových plynů působí). Největší poklesy tlaku v hlavni budou tedy samozřejmě po dosažení odběrného kanálku a ještě výrazněji po opuštění hlavně, kdy se postupně tlak v hlavni nakonec vyrovná s tlakem atmosférickým.
Reálná situace je samozřejmě mnohem složitější, neboť se zde projevují další, hůře popsatelné jevy a proměnné jako je neideálnost chování reálných plynů, různá viskozita plynů spalin resp. dýmu (tedy heterogenní směs plynů a ne zcela spálených částeček střelného prachu) a plno dalších fyzikálně chemických veličin, které hrají v takovémto neustáleném systému opravdu velkou roli.
Ale abych alespoň trochu odpověděl, tak bych řekl, že pokud je udávaný tlak odpovídající tlaku v nábojnici před tím, než střela opustí nábojnici - pak v daných momentech jež popisuješ bude tlak zcela zaručeně nižší. Pokud je však tento tlak definován při opuštění hlavně pro nějakou normovanou hlaveň pak je tvá otázka prakticky nezodpověditelná bez konkrétního, alespoň orientačního výpočtu...
Tolik moje subjektivní úvaha.
Nevím ve kterém okamžiku je daný tlak u nábojů specifikován, jediný logický okamžik by byl teoretický tlak v náboji po kompletním proběhnutí chemické reakce. Což by nejspíše ale byla jen teoretická hodnota, neboť předpokládám, že hoření prachu není tak rychlé aby všechen zreagoval na plynné složky ještě před pohybem střely v hlavni. Druhá varianta by byl tlak v hlavni definované ráže a délky.
V okamžiku pohybu střely je z fyzikálně-chemické definice tlaku jasné, že se s posunem podél osy hlavně bude tlak snižovat (narůstá objem ve kterém dané množství spalinových plynů působí). Největší poklesy tlaku v hlavni budou tedy samozřejmě po dosažení odběrného kanálku a ještě výrazněji po opuštění hlavně, kdy se postupně tlak v hlavni nakonec vyrovná s tlakem atmosférickým.
Reálná situace je samozřejmě mnohem složitější, neboť se zde projevují další, hůře popsatelné jevy a proměnné jako je neideálnost chování reálných plynů, různá viskozita plynů spalin resp. dýmu (tedy heterogenní směs plynů a ne zcela spálených částeček střelného prachu) a plno dalších fyzikálně chemických veličin, které hrají v takovémto neustáleném systému opravdu velkou roli.
Ale abych alespoň trochu odpověděl, tak bych řekl, že pokud je udávaný tlak odpovídající tlaku v nábojnici před tím, než střela opustí nábojnici - pak v daných momentech jež popisuješ bude tlak zcela zaručeně nižší. Pokud je však tento tlak definován při opuštění hlavně pro nějakou normovanou hlaveň pak je tvá otázka prakticky nezodpověditelná bez konkrétního, alespoň orientačního výpočtu...
Tolik moje subjektivní úvaha.
Asi jsem nepochopil otázku.
Ale po opuštění střely hlavně se samozřejmě tlak zmenší. Průběh hoření je všude obdobnej - zážeh, narůstání tlaku bez pohybu střely až do maxima (to je ten měřenej), pak se střela začne posouvat hlavní vpřed s nějakým zrychlením, čímž se zvětšuje prostor a tlak klesá. Nakonec se po opuštění hlavně tlak srovná s atm.
Pro obraz tady mám proměřený mý první pokusy s přebijenejma 9L, 2,8 a 3,5gr D032, FN Pb+PTFE 122gr střely, pokud si pamatuju dobře.
Myslím ale, že bys tady našel experty na vnitřní balistiku, kteří by ti dali sofistikovanější odpověď.
Kapitánův deník, dodatek: Kdyby tomu tak nebylo a tlak se nezmenšoval s prostorem a následně nevyrovnával při spojení vnitřního a vnějšího systému, kdy by se podle tebe ten tlak vyrovnával? To by ve zbrani neustále zůstávalo 350MPa? I kdybys měl hlaveň průchodnou? Blbost, jistě chápeš...
Ale po opuštění střely hlavně se samozřejmě tlak zmenší. Průběh hoření je všude obdobnej - zážeh, narůstání tlaku bez pohybu střely až do maxima (to je ten měřenej), pak se střela začne posouvat hlavní vpřed s nějakým zrychlením, čímž se zvětšuje prostor a tlak klesá. Nakonec se po opuštění hlavně tlak srovná s atm.
Pro obraz tady mám proměřený mý první pokusy s přebijenejma 9L, 2,8 a 3,5gr D032, FN Pb+PTFE 122gr střely, pokud si pamatuju dobře.
Myslím ale, že bys tady našel experty na vnitřní balistiku, kteří by ti dali sofistikovanější odpověď.
Kapitánův deník, dodatek: Kdyby tomu tak nebylo a tlak se nezmenšoval s prostorem a následně nevyrovnával při spojení vnitřního a vnějšího systému, kdy by se podle tebe ten tlak vyrovnával? To by ve zbrani neustále zůstávalo 350MPa? I kdybys měl hlaveň průchodnou? Blbost, jistě chápeš...
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Tady máš průběh tlaku náboje 7,62x39 při průchodu střely hlavní, vliv plynového kanálku je zanedbaný. Když střela opustí hlaven tak tlak klesne samozřejmě velmi rychle na nulu. Na součástky závěru působí samozřejmě úplně jiné síly protože je tam přenos soustavou pák, vliv tření, setrvačný hmoty atd.... To si spočítej sám 
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
filipajdik - Příspěvky: 2
ale vratný tlak pístu musí být vždy větší než tlak než zbytkový tlak v hlavní(působící na dno nábojnice nebo spíše na uzamčený závěr), jinak by se závěr neotevřel?
Dokážeš normálně zformulovat větu nebo dotaz, tak aby to mělo hlavu a patu a aby všichni zde přítomní pochopili tvé duševní pochody? Kolik je ti let???-
Návštěvník
fili: pleteš dohromady tlak a sílu, mj. ani v tomto případě to tak není, protože závěr je uzamčený rotací nebo závorou a proto je síla k odemčení menší. Proto není závěr žádné kulovnice odemčený
já z toho nabyl dojmu, že tazateli vrtá hlavou, proč komorový tlak působící na dno nábojnice (stejně jako na střelu a stěnu nábojnice) závěr neodsune a proč to zvládne píst na nějž působí menší tlak plynů
a nebo co nutí závěr (poté co střela opustí hlaveň) k pohybu vzad
pokud je tomu tak, doporučím aby se prvně porozhlédnul na youtube po animaci funkce AK
a nebo co nutí závěr (poté co střela opustí hlaveň) k pohybu vzad
pokud je tomu tak, doporučím aby se prvně porozhlédnul na youtube po animaci funkce AK
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 hostů