ZbraneKvalitneCZ

K události podle ní došlo okolo 17. hodiny, když muž navštívil spolu s babičkou areál Zlatorudných mlýnů u Zlatých Hor.

„Kousek od parkoviště byli napadeni velkým černým psem, zřejmě vlčákem. Pes se proti nim rozběhl, cenil zuby, štěkal a tzv. vyjížděl otevřenou tlamou, ze které mu tekly sliny. Ze strachu o zdraví a život jak své osoby, tak babičky použil 32letý muž proti psovi zbraň,“ uvedla policejní mluvčí.

Pes podle ní neměl žádnou identifikační známku a jeho majitele se dosud nepodařilo vyhledat. Usmrceného psa si převzal přivolaný veterinář.

„Vzhledem k tomu, že muž je legálním držitelem střelné zbraně a použil ji k sebeobraně, nehrozí mu žádný postih,“ dodala Neubauerová.

http://www.novinky.cz/krimi/345115-muz- ... bicku.html

Správně udělal!

Pokud to tak doopravdy bylo (o čemž trochu pochybuju, blbinky.cz jsou kopie deníku plesk)
tak jednal správně.
Ale dle mých dlouholetých zkušeností s psy velkých plemen (NO,KPP)
to nebylo tak horký.. Pes který po vás jde, tak útok dokončí a nedívá se napravo nalevo . Ten který se zastaví, už většinou ,,nejde" - není si jistý, má strach a po výhružkách vrčením atp. couvá. Ale neplatí to vždy, rozhodoval bych se dle ,,mimiky" a držení těla psa.

Každý pes větší než pudl, který není zrovna uvázaný nebo zavřený v kotci, má mít rabuš a pokud ji nemá, tak je pro mně nebezpečný a jsem velmi ostražitý na jeho chování. Nikdo není povinen študovat na psího psychologa, aby mohl přesně zjistit z mimiky, jestli evidentně nepřátelský pes si je dostatečně jistý, že ho pokouše.

Na vlastní oči jsem viděl, když se pes typu "doga" jednoho takového nezodpovědného páníčka rozhodl, že si cestou z venčení "zakousne něco malého". Po ruce byl zrovna nějaký pudlík (nebo něco podobného) sousedky, takže následujících cca 5 minut byla k vidění zajímavá scénka: na zemi ležela "doga", v hubě pudla, na ní doslova ležel páníček, který mohutně řval a bušil do ní pěstmi a vedle lamentovala sousedka. Nakonec pudla vyplivla a ten podle místního veterináře (chodíme tam s kočkou) byl dost ošklivě potrhaný. Pokud chce někdo riskovat, že v té tlamě bude jeho děcko (manželka, babička... dosaďte co libo), je to jeho volba.

Vlčáci jsou dost nevyzpytatelní. Já nejsem žádný expert, ale od té doby, co naši mají psa (malého vořecha), jsem se dost ze psí řeči naučil. Na většině plemen (i velkých) z řeči těla poznám jeho úmysl, ale na vlčákovi nikdy.
Asi bych udělal totéž, a to mám psy možná radši než některý lidi...

Chudák pes. Napřed ho zastřelí, pak ho ohrožují a dokonce ohrožují i jeho babičku...

fixfokus: to zase na vlcakovi poznam nejlip... taky jsme ho meli a byl sem snima nejvic ve styku...

Grasel: naprosta pravda....

Vlčák je na čtení řeči těla myslím ideální. Stojací uši, nekupírovaný ocas, tlama s krátkýma pyskama, viditelné oči ... Takže je dobře vidět, jestli cení zuby, v jaké poloze má ocas, uši. Nějaká chlupatá koule s plandavou hubou a fiknutým ocasem bude určitě větší oříšek

Já vlčáka neměl nikdy, vlastně jsem jen s přítelkyní venčil čivavu (ne, nepovažuji to za psa), takže jedinné, co poznám je, když ten pes močí. Reagoval bych asi stejně, jako pán z článku

Matte ted si me zabil

Matt_CZE píše:Já vlčáka neměl nikdy, vlastně jsem jen s přítelkyní venčil čivavu (ne, nepovažuji to za psa), takže jedinné, co poznám je, když ten pes močí. Reagoval bych asi stejně, jako pán z článku

Že cení zuby, štěká a rozbíhá se na tebe poznáš snad taky ne

To poznám, proto říkám, reagoval bych asi stejně.

Tata píše:Vlčák je na čtení řeči těla myslím ideální. Stojací uši, nekupírovaný ocas, tlama s krátkýma pyskama, viditelné oči ... Takže je dobře vidět, jestli cení zuby, v jaké poloze má ocas, uši. Nějaká chlupatá koule s plandavou hubou a fiknutým ocasem bude určitě větší oříšek

Tak to se modli aby jsi nepotkal Jihorusa nebo komodora, pak seš v řiti

Tohle mi přišlo jako zajímavé čtení: http://petrpecina.blog.idnes.cz/c/42357 ... imaji.html

Drobná poznámka.

napadeni velkým černým psem, zřejmě vlčákem

Asi nešlo o vlčáka, ale (německého) ovčáka.
Sestra měla oba dva. Když jsem po roce přijel na návštěvu, tak se ke mě ovčák hnal a já si vroucně přál, aby mě poznal. Půl metru přede mnou to zasek a došlo mu, že patřím do smečky.
Ten (československý) vlčák kolem mě z dálky opatrně kroužil a nakonec se také přišel nechat podrbat.